Pohled na anglické jídlo ve mně dokáže vyvolat několik emocí najednou:
Stesk po domovině (když si uvědomím, o kolik pestřejší domácí kuchyně je)
Podezření, zda jídlo, které mi je servírováno, je opravdu hotové zcela a ne jen zpola
Vděk, že anglická kuchyně praktikuje stejné taktiky, co se týče dochucování, tudíž sůl a pepř, i když o bylinkách by se ještě mohli trochu přiučit
Úžas nad tím, jak se dají některé potraviny zkombinovat
Začněme se snídaněmi. Základním jídlem dne (alespoň pro mě, bez snídaně nedokážu svůj den naplno nastartovat). Britové se v tomhle ohledu od nás moc neliší. Co je pro nás rohlík s máslem a džemem, to je pro ně toust s džemem a máslem. Pokud zrovna nemají chuť na sladké, dokáže je ráno napružit typická britská snídaně (která se nepodává denně, spíše o víkendech), složená z:
Fazolích z konzervy v rajčatové omáčce (známé jako “baked beans”)
Míchaných vajec
Párků (ale ne vídeňských, na které jsme zvyklí my, párky jsou tlustší a kratší)
A samozřejmě nesmím opomenout toustový chléb
Typická britská snídaně (Photo by Chris A. Tweten on Unsplash)
Nu a pak je tu naše známá dobrá ovesná kaše. Britové pěstují oves a to je vidět na produktech, které prodávají, hrubé ovesné vločky, mleté ovesné vločky, ovesné kaše v kelímcích, ovesné kaše do pár minut, stačí si říct, ovesných vloček na několik způsobů je tu mnoho.
Obědy, to je ovšem jiná stránka. Pro mě bylo vždycky zvykem nazývat oběd největším jídlem dne. Během obědu jsem toho vždycky snědla nejvíce a dávalo mi to naprostý smysl - polovina dne za mnou, polovina dne přede mnou, jak jinak by to mělo být? Nejdříve polévka, vývar prosím, pak pořádné teplé jídlo, které krásně zahřeje v žaludku a zanechá ten teplý pocit ještě po několik hodin.
Jaký šok byl pro mě nachystán, když jsem objevila onu obdivuhodnou obědovou kombinaci místní populace! Žádná polévka. Žádné teplé jídlo. Místo toho sendvič (z toustového chleba), malá lahvička vaší oblíbené tekutiny a světe div se, octové chipsy! Ne, že bych neměla ráda chipsy, ale octovým stále nemohu přijít na chuť. Mimochodem, Britové pro tento typ oběda mají v obchodech i speciální slevy, kterým se říká “meal deal”. Většinou to znamená, že ona lahodná obědová kombinace vyjde zákazníka na okolo 3 liber (v přepočtu asi 80 korun).
Možná už jste také zpozorovali, že Britové jsou obzvláště posedlí toustovým chlebem - a troufla bych si říct, že nápodobně jako my jsme posedlí zlatavými křupavými rohlíky. Ale pozor, toustový chléb musí být vždy opečený, jinak by to nebylo ono! Asi proto je téměř v každé domácnosti toustovač (vyvozuji z toho, že na kolejích byl součástí výbavy kuchyně, stejně jako v pronajatém bytě, kde teď bydlím). Ale ne ten, na který jsme zvyklí my - co se dá pěkně sklopit, abychom následně získali čtyři krásné toustové trojúhelníčky se šunkou a rozpečeným sýrem. Ano, uhodli jste to, je to ten vyskakovací. Tak příště, až navštívíte něčí anglickou domácnosti, nezapomeňte se podívat, zda vlastní pořádný toustovač. :)
A večeře? Ty se nesou ve znamení našich obědů, tudíž - co se nesnědlo při obědě, se musí nabrat u večeře. Jsou tedy stejně bohaté jako naše obědy. Většinou se podávají brambory - vedle ovesných vloček a jablek jsou brambory rozhodně velkým tahákem. Můžou být následovné:
Mashed potatoes (prakticky naše bramborová kaše)
Potato wedges (brambory pečené v troubě)
Potato chips (hranolky)
Jacket poattoes (necháte brambor i se slupkou asi hodinu v troubě do úplného změknutí, podáváte většinou s ehm fazolemi v rajčatové omáčce)
A vedle brambor se dále může ocitnout hrášek a kukuřice (většinou uvařené z mraženého), rybí prsty či rybí konzerva.
Samozřejmě netvrdím, že u všech domácností je to stejné! Pouze poukazuji, co jsem sama zažila a odpozorovala při návštěvách anglických domácností. Aby to nevypadalo, že britskou kuchyni odsuzuji (o což jsem se vůbec nesnažila, mým záměrem bylo pouze poukázat na rozličné kulturní chutě), musím dát ostrovní kuchyni veliké plus za to, že mě naučila objevovat nová a nová jídla. Co Britové strádají na své kuchyni, to si dokáží plně vynahradit svou multikulturalitou - díky tomu může každý okusit autentická jídla světových kuchyní a najít si tu svou, která mu zalahodí v žaludku. Já sama jsem vždycky zbožňovala italskou kuchyni - a stále zbožňuji - ale díky zdejší bohaté paleté výběru jsem objevila, jak vynikající je také kuchyně thajská, čínská, korejská, indická, brazilská a mnoho dalších.
Ačkoliv mi česká kuchyně nesmírně chybí, nemůžu říct, že bych tu strádala, protože příležitostí na chuťové zážitky se tu najde plno. A i když se tu snídaně, obědy a večeře nesou v jiné kvantitě a kvalitě, já sama si vybírám, co je mi blízké, co ráda zakusím a co radši nechám zakusit druhé.. O tom přece celý kulinářský zážitek zahraničních kuchyní je!
Pac a pusu,
Děvče ze zámoří :)